duben 8

Prodali jste akcie nebo podílové listy? Co teď s daněmi?

Prodali jste akcie nebo podílové listy? Co teď s daněmi?

Jak zdanit příjmy z prodeje cenných papírů? Co se počítá do limitu pro osvobození? Jak funguje časový test? Poradíme.

Možná jste prodávali v březnu při panice na trzích, možná jste tehdejší pokles naopak využili k levnému nákupu a hned za pár měsíců si vybrali zisky. Daňové dopady prodeje akcií nebo podílových listů teď řeší víc lidí než v předchozích letech. Zájem o investování loni prudce stoupl i kvůli skoro nulovým úrokům na spořících účtech.

Když jste loni díky prodeji cenných papírů vydělali, měli byste ze zisku zaplatit daň. Přiznat dokonce musíte i ztrátové investice. Jsou ale dvě výjimky, kdy jsou příjmy osvobozené a neuvádějí se ani
v daňovém přiznání: buď celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok, nebo jste cenné papíry prodali nejdříve po třech letech od nákupu.

Pravidla pro danění „příjmů z úplatného převodu cenných papírů“, se týkají běžných investorů – tedy lidí, kteří nezahrnuli cenné papíry do svého obchodního majetku při podnikání.

Limit 100.000 Kč za rok

První osvobození od daně využijete, když vaše příjmy z prodeje všech cenných papírů v daném kalendářním roce nepřesáhly 100 tisíc korun. Nezáleží na tom, jak dlouho jste akcie nebo podílové listy drželi – i kdyby to byly třeba jenom dva měsíce nebo dokonce dva dny.

Do stotisícového limitu se počítají příjmy z prodeje bez ohledu na to, kolik jste na něm ve skutečnosti vydělali nebo prodělali. Pozor: skutečně jde o příjmy, tedy celou částku, za jakou jste cenné papíry prodali. V tomto případě není rozhodující výše zisku – to znamená, že z prodejní ceny si nemůžete odečíst tu nákupní. Takže i když jste nakoupili za 100 000 Kč a prodali o pouhou korunu dráž
za 100 001 Kč, limit pro osvobození tím překročíte.

Sčítají se všechny vaše prodeje v daném roce. Stotisícový limit příjmů tedy neplatí odděleně jenom pro konkrétní akcii nebo podílový fond, ale pro všechny dohromady.

Žádné úlevy nemáte ani v případě, když si jenom převádíte peníze z jednoho podílového fondu do jiného, dokonce ani když při tom zůstanou v rámci stejné investiční společnosti. I výměna mezi fondy je prodejem jednoho cenného papíru a nákupem jiného.

Jakmile celkový příjem z prodeje všech cenných papírů za kalendářní rok překročí 100 000 Kč, nemůžete využít osvobození ani pro část pod limitem. Není tedy pravda, že prvních 100 000 Kč je vždycky osvobozeno, a že se daní jenom část nad limit.

Tříletý časový test

Příjmy z prodeje cenných papírů jsou od daně osvobozené i v případě, když doba mezi nákupem
a prodejem stejných cenných papírů dosáhla aspoň tři roky. Říká se tomu časový test.

Tři roky (36 měsíců) se počítají pro každý jednotlivý nákup nebo prodej samostatně. Když nakupujete a prodáváte postupně, platí pravidlo zvané FIFO z anglického „first in, first out“, česky „první dovnitř, první ven“. Jinými slovy: nejdřív vždycky prodáváte to, co jste nejdřív nakoupili.

Když časový test splňuje jenom část loňských prodejů, budete danit pouze ten zbytek – ten, který jste drželi kratší dobu než tři roky.

Popsali jsme si dvě situace, kdy jsou příjmy osvobozené od daně. Podle Generálního finančního ředitelství je nelze kombinovat. Pro případné osvobození využijete buď limit 100 000 Kč, nebo časový test.

Daň a přiznání při prodeji cenných papírů

Nevešli jste se do limitu 100 000 Kč za rok? A zbyla vám aspoň část cenných papírů, které jste prodali dříve než po třech letech? V takovém případě musíte podat daňové přiznání.

Neosvobozený příjem z prodeje cenných papírů je potřeba uvést v daňovém přiznání i v případě, že jste je prodali se ztrátou – přestože výsledná daň z toho pak bude nulová.

Příjmy z „úplatného převodu cenných papírů“ se uvádějí v dílčím základu daně jako Ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Výsledná daň se potom samozřejmě neplatí z celého příjmu, ale jenom ze skutečného zisku.
Od celkového příjmu si tedy můžete odečíst náklady. Jinými slovy: Základ daně si lze snížit o výdaje „prokazatelně vynaložené na jeho dosažení“. Tím se rozumí hlavně nabývací (kupní) cena akcie nebo podílového listu. 

Zdroj: https://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/425326-jak-zdanit-prijmy-z-prodeje-akcii-a-podilovych-listu-investice-a-danove-priznani